Nahrávám

Keplerův sál - panoramatické promítání

Panelové diskuze, přednášky, vědecká show, film

Přírodní hrozby

Jak čelit přírodním hrozbám a jak co nejvíce minimalizovat jejich ničivý dopad? Jiří Borovička, Josef Stemberk a Miroslav Tesař. Moderuje Václav Moravec. Jak čelit přírodním hrozbám a jak co nejvíce minimalizovat jejich ničivý dopad? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Přírodní hrozby na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí. Povrch Země je místem neustálého působení přírodních procesů. Jejich dynamika a interakce jsou zdrojem nebezpečných přírodních jevů, které v různém měřítku ohrožují lidskou společnost, případně mohou vést k její degradaci, až zániku. Některé z těchto jevů (zemětřesení, sesuvy, povodně, geomagnetické bouře) budí značnou mediální pozornost. Vedle nich však existuje řada dalších procesů a jevů, kterým není věnována taková publicita, nicméně ve svém důsledku mohou způsobit vážné problémy celé civilizaci nebo její podstatné části. Mezi tyto jevy patří například projevy sucha, degradace a eroze půdy nebo znečišťování vod a ovzduší. V České republice, patřící mezi země s nižším výskytem přírodních katastrof, přesáhly přímé škody na majetku způsobené deseti nejničivějšími přírodními katastrofami za posledních 20 let hranici 113 miliard Kč. Zároveň při nich zahynulo 509 obyvatel a v různé míře bylo postiženo 1 620 000 lidí. Představení je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma, rezervujte si svá místa včas!

S tématem diskuse úzce souvisí dokumentární cyklus Akademie věd ČR Tiché hrozby, jehož tři díly lze zhlédnout v Keplerově kině v těchto termínech:

  • Zemětřesné roje – čtvrtek 8. 6. 2017 ve 14.45 hod.
  • Blízký vesmír – pátek 9. 6. 2017 ve 14.45 hod.
  • Krajina v pohybu – sobota 10. 6. 2017 ve 14.45 hod.

Více o cyklu Tiché hrozby

Termín panelové diskuze:

8. června 2017 od 16:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

RNDr. Jiří Borovička

Působí v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Zabývá se zejména výzkumem meziplanetární hmoty – především meteorů a malých těles ve sluneční soustavě. Je členem Mezinárodní astronomické unie, Evropské astronomické společnosti a České astronomické společnosti. Od dětství se věnoval astronomii, nejdříve na amatérské úrovni, později tento obor, spolu s astrofyzikou, vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

RNDr. Josef Stemberk, CSc.

Vystudoval Katedru hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je ředitelem Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, jako vědecký pracovník se zabývá výzkumem nebezpečných geodynamických jevů, zejména těch, které jsou spojeny se současnou tektonickou aktivitou, monitoringem tektonických pohybů, svahových deformací a analýzou geodynamických ohrožení a rizik. Věnuje se také publikační a pedagogické činnosti, je aktivním popularizátorem vědy.

Ing. Miroslav Tesař, CSc.

Místopředseda Českého národního výboru pro hydrologii a člen výboru České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti působí jako vědecký pracovník Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, kde vede Oddělení hydrologie a životního prostředí. Vystudoval Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze obor Vodní stavby a vodní hospodářství. Ve výzkumné činnosti se zabývá zejména vlivem antropogenního působení, vegetačního krytu a geomorfologických faktorů na vodní režim v podmínkách měnícího se klimatu, hydrologickými toky v systému půda-rostlina-atmosféra nebo hydroekologickým monitoringem a jeho vyhodnocováním a využitím pro studium hydrologických procesů (usazené srážky, systém včasného varování před bleskovými povodněmi…).

Zpět na hlavní stranu

Na Mars!

Jak bude vypadat cesta na Mars a jaké jsou evropské vesmírné cíle pro 21 století ? Jiří Grygar, Michal Švanda a Pavel Toufar. Moderuje Václav Moravec.   Jak bude vypadat cesta na Mars a jaké jsou evropské vesmírné cíle pro 21 století? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Na Mars! na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí.  Snaha o osidlování vesmíru, expedice Mars One, první mise s lidskou posádkou, která má v blízké budoucnosti kolonizovat rudou planetu, budí rozdílné názory odborníků i veřejnosti. Účast na velké rentgenové misi Athena, na misi k ledovým měsícům Jupitera (JUICE), evropské vesmírné mise ke Slunci (Solar Orbiter), na vývoji špičkových optomechanických systémů pro družice či družicový výzkum nadoblačných výbojů, to jsou další témata, která přibližují kosmický výzkum společnosti.

Termín panelové diskuze:

9. června 2017 od 13:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

RNDr. Jiří Grygar

Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se v Oddělení astročásticové fyziky věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR, členem České astronomické společnosti nebo mj. členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos. Věnuje se rozsáhlé publikační a popularizační činnosti v oblasti astronomie a fyziky.

Mgr. Michal Švanda

V Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově se jako vědecký pracovník zabývá sluneční fyzikou, hlavně pak dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Je autorem populárních knih Slunce, Slunce dalekohledem, spoluautorem knihy Planety (spolu se Zdeňkem Pokorným). Astronomií se zabývá od svých deseti let. Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně.

Ph. D., Pavel Toufar

pisovatel, novinář, propagátor kosmonautiky a jeden z nejuznávanějších odborníků na kosmický výzkum a především jeho historii. Sám byl přímým účastníkem některých experimentů spojených s pilotovanými kosmickými lety a kosmickým výzkumem (př. celosvětově první multidisciplinární experiment Štola, byl nominován do širšího výběru mezinárodního experimentu SFINCSS-99, aj.). Od roku 2008 se aktivně podílel na podpoře české vědecké účasti v mezinárodním experimentu Mars 500 (ESA a IMBP RAN). Vystudoval Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Poté pracoval jako scenárista, redaktor, šéfredaktor týdeníku Signál, komentátor… Patří mezi nejvyhledávanější a nejúspěšnější současné české autory literatury faktu.

Zpět na hlavní stranu

Energie budoucnosti

Rezervuj poslední volná místa

Jakému zdroji energie patří budoucnost a kam se energie ubírá? Dana Drábová, Martin Mikeska a Vladimír Wagner. Moderuje Václav Moravec. Jakému zdroji energie patří budoucnost a kam se energie ubírá? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Energie budoucnosti na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí. Zajištění dlouhodobé energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky, výzkum obnovitelných zdrojů, jaderná energie, výzkum v oblasti pokročilých štěpných reaktorů IV. generace, tak i v oblasti řízené termonukleární fúze, využití jaderné fúze a snižování ekologické zátěže jsou aktuálními společenskými výzvami pro výzkum v oboru účinné přeměny různých zdrojů energie a v oboru skladování a inteligentního přenosu energie.

Termín panelové diskuze:

8. června 2017 od 13:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

Ing. Dana Drábová

Ing. Dana Drábová, Ph.D., vystudovala České vysoké učení technické v Praze, obor dozimetrie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, kde v roce 2000 získala doktorát z jaderné fyziky. Od roku 1985 působila jako výzkumný pracovník v Centru hygieny záření při Státním zdravotním ústavu. V letech 1995 až 1996 vedla Krizový útvar Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, od roku 1996 řídila Státní ústav radiační ochrany. Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V letech 2006 až 2009 předsedala Západoevropské asociaci jaderných dozorných orgánů.

Martin Mikeska

Energetický expert Martin Mikeska působil 11 let v národní kanceláři Hnutí DUHA, kde vedl šestičlenný tým zabývající se prosazováním čisté energetiky a moderní ekonomiky. Aktuálně pracuje jako konzultant pro Komoru obnovitelných zdrojů energie, českou asociaci výrobců a provozovatelů obnovitelných zdrojů energie, kde vede sekci Média a komunikace. Má zálibu v pěstování sukulentů, moderní meziválečné architektuře a kultuře Středomoří.

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

RNDr. Vladimír Wagner, CSc., vystudoval jadernou fyziku na MFF Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy. Nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie, od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zabývá se zejména studiem horké a husté jaderné hmoty, výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy. Je autorem mnoha publikací pro odbornou i laickou veřejnost.

RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Vystudoval obor Teoretická fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Již od svých studií působil na oddělení Tokamak v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, kde se zabýval výzkumem termonukleární fúze jako zdroje energie, především fyzikou tzv. vysokoteplotního plazmatu. Od roku 2008 vede oddělení Tokamak a v roce 2015 byl jmenován ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AVČR. Je členem řady vědeckých rad a odborných komisí, přednáší na univerzitách a koordinuje program Strategie AV21 Systémy pro jadernou energetiku.

Zpět na hlavní stranu

Strach z islamizace

Migrace do střední a východní Evropy příčiny, hrozby a její možná řešení. Ondřej Beránek, Václav Cílek a Bronislav Ostřanský. Moderuje Václav Moravec.   Je opodstatněný strach z islamizace? Migrace do střední a východní Evropy – jaké jsou její příčiny, hrozby a její možná řešení? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Strach z islamizace na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí. Proměny a studium problematiky (středo)evropského státu, porozumění složitým vztahům a konfliktům, které stát nastoluje – jak v současnosti, tak v průběhu dějin, napětí mezi evropským státem a jednotlivcem, analýza konfliktů mezi státem a kulturou jeho společnosti a komparace evropského státu s jeho mimoevropskými modely. Společenské diskuse o pozitivních i negativních stránkách státu a o otázkách společenské morálky a etiky, nebo také analýza a diskuse nových výzev, před kterými stojí společnost tváří v tvář současným změnám na poli mezinárodní migrace.

Termín panelové diskuze:

10. června 2017 od 13:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

Mgr. Ondřej Beránek

Arabista a islamolog. Vystudoval obory arabistika a dějiny a kultura islámských zemí na Univerzitě Karlově v Praze. Působí jako ředitel Orientálního ústavu AV ČR, překladatel a pedagog. Věnuje se publikační činnosti (např. Islámský stát: Blízký východ na konci časů, vydala Academia v roce 2016, Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik, vydala Academia v roce 2016). Mezi hlavní oblasti jeho zájmu patří moderní a soudobé dějiny Blízkého východu, politický islám, dějiny Saúdské Arábie, Arabská povstání 2011 a jejich vliv na podobu Blízkého východu nebo soudobá salafitská ideologie.

RNDr. Václav Cílek, CSc.

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor geologie. Působí jako vědecký pracovník v Geologickém ústavu AV ČR, geolog, klimatolog, pedagog, filozof a popularizátor vědy. Věnuje se překladu taoistických a zenových textů a rozsáhlé publikační činnosti. Zabývá se zejména změnami klimatu, vývojem české krajiny, interakcemi mezi přírodou a civilizací. Jeho knihy Makom: Kniha míst a Krajiny vnitřní a vnější byly v roce 2004 oceněny Cenou Toma Stopparda – cena za literární eseje.

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D.

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vystudoval obory arabistika a dějiny a kultura islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nyní působí jako výzkumný pracovník v Orientálním ústavu AV ČR v Oddělení Blízkého východu, soustředí se především na islám, a zejména pak jeho dimenzi mystické (súfismus), středověkému myšlení islámských zemí a jejich lidové religiozitě. Věnuje se publikační činnosti (např. Islámský stát: Blízký východ na konci časů, vydala Academia v roce 2016, Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik, vydala Academia v roce 2016).

Zpět na hlavní stranu

Vesmír s Pavlem Liškou a Pavlem Suchanem

Dechberoucí představení plné vizuálních efektů s průvodci Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu a hercem Pavlem Liškou vás vtáhne do hlubin vesmíru.   V sále vás čeká videomapping, podíváte se nad naší Zemi, k naší nejbližší hvězdě Slunci, proletíte Sluneční soustavou a společně se dostaneme i ke vzdáleným galaxiím. Budeme doufat, že obrovská černá díra vás nezbaví gravitace a na konci představení se ocitnete zase zpátky v Letňanech. Představení je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma, rezervujte si svá místa včas!

Termín:

10. června 2017 od 16:00

10. června 2017 od 17:00

Pavel Suchan

Pavel Suchan působí na Astronomickém ústavu AV ČR. Věnuje se především popularizaci astronomie, prezentaci výsledků dosažených pracovníky AsÚ a také problematice světelného znečištění, resp. ochraně pozorovacích podmínek a ochraně nočního životního prostředí. Těmto tématům věnoval již nesčetné množství odborných i popularizačních přednášek. Ročně absolvuje kolem 60 vystoupení ve sdělovacích prostředcích. Pavel Suchan v osobním životě rád cestuje, má rád přírodu, vyjíždí na kole i na lyžích, a když má čas, věnuje se fotografii. Času mu však mnoho nezbývá, protože ho drtivou část věnuje právě astronomii – organizační práci, podpoře zajímavých projektů a popularizaci. Je po něm pojmenována planetka č. 37788 (Suchan).

Pavel Liška

Vystudoval brněnskou JAMU, hrál v brněnském HaDivadle, v Národním divadle v Praze (Romeo a Julie, Lucerna…). V roce 1999 debutoval ve filmu Návrat idiota – režisér Saša Gedeon ho obsadil do role Františka. Následovaly filmy Divoké včely, Nuda v Brně, Venkovský učitel, Pupendo, Štěstí, za který získal Českého lva za nejlepší výkon v hlavní mužské roli. Mezi jeho nejnovější filmy patří pohádka Anděl páně 2, Zloději zelených koní nebo Špunti na vodě. Jeho nezaměnitelný komentář provází už třemi sériemi zábavného animovaného seriálu NEZkreslená věda (Akademie věd ČR).

Zpět na hlavní stranu

Proč se někdy rodí kluci a jindy zase holčičky?

Odpověď na tuto zásadní otázku zná česká bioložka a vítězka jubilejního desátého ročníku projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě Martina Johnson Pokorná. Proč se někdy rodí kluci a jindy zase holčičky? Že se odpověď na tak zásadní otázku dá najít u největších ještěrů planety, napadne jen málokterého laika. Česká bioložka a vítězka jubilejního desátého ročníku projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., nám však s projektem: „Sexuální nebo asexuální draci? Molekulární pohled na způsob určení pohlaví u varana komodského“ v praxi přiblíží, kdy se rodí holčička a kdy chlapeček. Popovídá nám zároveň o tom, jak se ke kariéře vědce dostala a prostor bude i na zajímavou diskuzi.

Termín přednášky:

9. června 2017 od 16:00

RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D.

RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působí na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v oddělení Laboratoř genetiky ryb a na Katedře ekologie PřF UK. Je laureátkou L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2016. Se svou odbornou prací „Sexuální nebo asexuální draci? Molekulární pohled na způsob určení pohlaví u varana komodského,“ získala finanční ohodnocení 250 000 Kč.

Zpět na hlavní stranu

Nejmrazivější vědecká podívaná

Rezervuj poslední volná místa

Bude vám běhat mráz po zádech! Představení pro malé i velké v podání lektorů z libereckého science centra iQlandia, vás přesvědčí, že věda je krásná. Přesvědčí vás o tom oblíbená vědecká show v podání lektorů z libereckého science centra iQLANDIA, s níž sklízejí úspěchy doma i ve světě. V rámci mrazivé show si pohrajete s kapalným dusíkem, látkou o extrémně nízké teplotě dosahující téměř -200 °C. V rámci experimentování se mimo jiné dozvíte o teplotní roztažnosti plynů, Leidenfrostově jevu a zažijete dusíkový výbuch! Představení je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma, rezervujte si svá místa včas!

Termín:

9. června 2017 od 10:15

10. června 2017 od 10:15

Zpět na hlavní stranu

Zábavná vědecká podívaná

Věda je zábava! V  pozoruhodném představení pro malé i velké diváky v podání lektorů z libereckého science centra iQlandia se o tom může přesvědčit každý.  Představení je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma, rezervujte si svá místa včas!

Termín:

9. června 2017 od 11:30

10. června 2017 od 11:30

Zpět na hlavní stranu

Hravé pokusy s tekutým dusíkem

Kapalný dusík je se svojí teplotou -196 °C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Pomocí něj je například možné proměnit zeleninu v kus ledu nebo zmrazit balónek tak, že bude křehký jako sklo. Odvážní účastníci show si mohou vyzkoušet kapalný dusík doslova na vlastní kůži. Představení je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma, rezervujte si svá místa včas!

Termín:

8. června 2017 od 10:15

Zpět na hlavní stranu

Top