Nahrávám

Keplerův sál - panoramatické promítání

Panelové diskuze, přednášky, vědecká show, film

Jak se létá s dronem do světa

Málo který technický vynález poledních let může sloužit jako symbol pokroku tak, jako drony. Drony jsou dnes všude – již dávno opustily svět obchodů s modelářskými potřebami, ale vídáme je létat nadměsty,nad lesy a ne jinak tomu bude i na Veletrhu vědy. V sobotu dopoledne totiž vyvrcholí programový blok zaměřený jak na cestování s drony a na jejich přesah do vědy, ale také křest knihy a vzlet největšího evropského civilního dronu.

V 11 hodin začne přednáška Petra Jana Juračky, vědeckého pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se věnuje profesionální fotografii mikrosvěta a vědy. Na svém kontě má několik krátkých přírodovědných dokumentů, z nichž hned ten první zvítězil v soutěži NF Neuron o nejlepší popularizační video, což Petra dovedlo k tomu, že má v současné době vlastní popularizační pořad na TV Nova, Petrovu divočinu.

Kromě popularizace vědy a vlastního výzkumu na poli hydrobiologie se Petr velmi intenzivně věnuje leteckému filmu pomocí rádiem řízených dronů. V této oblasti se mu loni poštěstilo na několik týdnů dosáhnout světového rekordu v létání ve vysoké nadmořské výšce, kdy bezpečně odstartoval a přistál s dronem v nadmořské výšce 6334 metrů nad mořem, a to v rámci horolezecké expedice na druhou nejvyšší horu světa, K2 (Pákistán). Jeho povídání však zahrne i další cesty s drony do světa, ať již z nedávného Ekvádoru, Kilimandžára, anebo například Lesotha, Jižní Afriky či rakouských Alp. Přijďte si poslechnout i zákulisí celého příběhu, jak přišel ke stehům na předloktí, jak mu shořela baterie v ruce anebo jak stabilizoval kamerový závěs dronu v Ugandě pomocí gumiček do vlasů. Součástí přednášky bude také letová ukázka skladného dronu DJI Mavic a Povídání, u kterého se nejen pobavíte, ale i poučíte, bude jedna velká multimediální show!

V druhé polovině přednášky se přesuneme ke křestu knihy Drony – fotografování a filmování z ptačí perspektivy, která vyšla tento týden v nakladatelství Grada. Křestu bude přítomna většina autorského kolektivu. Po následné autogramiádě s možností si knihu koupit bude zhruba ve 13 hodin následovat komentovaný vzlet největšího evropského dronu,a to firmy Vertical Images.

Kdy:

10. června 2017 od 11:00

Přednášející:

Petr Jan Juračka

Rozhlasová talkshow vědců a herců

Rezervuj poslední volná místa

Rozhlasová talkshow ČRo Laboratoř v přímém přenosu z Veletrhu vědy. Vědci Jan Pačes, Ivan Hirsch vysvětlují a herci Otakar Brousek a Igor Bareš glosují články z biologie a biomedicíny, které právě vyšly v uznávaných mezinárodních časopisech. Debatují virolog, imunolog a biofyzik Ivan Hirsch, bioinformatik a molekulární genetik Jan Pačes, herci Otakar Brousek a Igor Bareš. Diskusní pořad Laboratoř přibližuje posluchačům aktuální výsledky světové vědy, především z biomedicínských oborů. Vzdělává prostřednictvím vědy i humoru.

Sraz diváků v 9:30 u brány D Výstaviště PVA Letňany. Kapacita sálu je omezená.

Termín panelové diskuze:

10. června 2017 od 10:00

Moderuje:

Martina Mašková z Českého rozhlasu Plus

Mgr. Jan Pačes, Ph.D.

Kromě biologie a chemie tíhnul k počítačům, a tak se z něj na univerzitě v Chicagu v USA stal vědec, který „dělá biologii v počítači“. Tento obor učí na několika českých i zahraničních univerzitách. Zkoumá DNA a její přenos mezi druhy, třeba pomocí virů. Pro Evropskou unii hodnotí geneticky modifikované organismy. Do práce jezdí většinou na kole, ve volném čase hraje softball. Poslouchá jazz a amatérsky muzicíruje.

RNDr. Ivan Hirsch, CSc.

Do Prahy se vrátil po 25 letech vedení výzkumu na institutu Inserm v Marseille, ve Francii. Zkušenosti má i z Baylor College of Medicine v texaském Houstonu. Studoval virus HIV a vztah virů k přirozené imunitě. V Praze vede katedru genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě v Praze a spolupracuje s několika ústavy AV ČR. K jeho koníčkům patří vytrvalostní běh, kanoistika, hory, poslech hudby, filozofie vědy, psychologie umění a dějiny Evropy.

Otakar Brousek ml.

Umí klasické role, komedie i muzikály. Hrál Hamleta, Kata ve hře Kat a blázen. Pětníka v těžké Barboře i sira Roberta v Ideálním manželovi. V divadle ABC vynikl v žánru konverzační komedie, mimo jiné v představení Jak je důležité míti Filipa. Uspěl i v žánru hudebního divadla, zvláště v populární operetě Mam’zelle Nitouche. Hrál v televizních inscenacích, pohádkách i seriálech, včetně Zdivočelé země, v populárních filmech Hop a je tu lidoop, Svatba upírů nebo Snowboarďáci.

Igor Bareš

Vystudoval Střední zemědělskou školu a JAMU. Byl výraznou osobností Národního divadla v Praze i Brně, jeho nynější domovskou scénou je pražské Vinohradské divadlo. K jeho nejprestižnějším divadelním rolím patřil Tomáš Becket, Hamlet a Raskolnikov. Hrál také v Hořícím keři v režii Agnieszky Hollandové, ve snímku Alice Nellis Výlet, ve filmech Krev zmizelého nebo Fair Play. K nejoblíbenějším seriálům, ve kterých účinkoval, patří Četnické humoresky.

Rezervuj poslední volná místa

Zpět na hlavní stranu

Přírodní hrozby

Jak čelit přírodním hrozbám a jak co nejvíce minimalizovat jejich ničivý dopad? Jiří Borovička, Josef Stemberk a Miroslav Tesař. Moderuje Václav Moravec. Jak čelit přírodním hrozbám a jak co nejvíce minimalizovat jejich ničivý dopad? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Přírodní hrozby na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí. Povrch Země je místem neustálého působení přírodních procesů. Jejich dynamika a interakce jsou zdrojem nebezpečných přírodních jevů, které v různém měřítku ohrožují lidskou společnost, případně mohou vést k její degradaci, až zániku. Některé z těchto jevů (zemětřesení, sesuvy, povodně, geomagnetické bouře) budí značnou mediální pozornost. Vedle nich však existuje řada dalších procesů a jevů, kterým není věnována taková publicita, nicméně ve svém důsledku mohou způsobit vážné problémy celé civilizaci nebo její podstatné části. Mezi tyto jevy patří například projevy sucha, degradace a eroze půdy nebo znečišťování vod a ovzduší. V České republice, patřící mezi země s nižším výskytem přírodních katastrof, přesáhly přímé škody na majetku způsobené deseti nejničivějšími přírodními katastrofami za posledních 20 let hranici 113 miliard Kč. Zároveň při nich zahynulo 509 obyvatel a v různé míře bylo postiženo 1 620 000 lidí. Představení je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma, rezervujte si svá místa včas!

S tématem diskuse úzce souvisí dokumentární cyklus Akademie věd ČR Tiché hrozby, jehož tři díly lze zhlédnout v Keplerově kině v těchto termínech:

  • Zemětřesné roje – čtvrtek 8. 6. 2017 ve 14.45 hod.
  • Blízký vesmír – pátek 9. 6. 2017 ve 14.45 hod.
  • Krajina v pohybu – sobota 10. 6. 2017 ve 14.45 hod.

Více o cyklu Tiché hrozby

Termín panelové diskuze:

8. června 2017 od 16:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

RNDr. Jiří Borovička

Působí v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Zabývá se zejména výzkumem meziplanetární hmoty – především meteorů a malých těles ve sluneční soustavě. Je členem Mezinárodní astronomické unie, Evropské astronomické společnosti a České astronomické společnosti. Od dětství se věnoval astronomii, nejdříve na amatérské úrovni, později tento obor, spolu s astrofyzikou, vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

RNDr. Josef Stemberk, CSc.

Vystudoval Katedru hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je ředitelem Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, jako vědecký pracovník se zabývá výzkumem nebezpečných geodynamických jevů, zejména těch, které jsou spojeny se současnou tektonickou aktivitou, monitoringem tektonických pohybů, svahových deformací a analýzou geodynamických ohrožení a rizik. Věnuje se také publikační a pedagogické činnosti, je aktivním popularizátorem vědy.

Ing. Miroslav Tesař, CSc.

Místopředseda Českého národního výboru pro hydrologii a člen výboru České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti působí jako vědecký pracovník Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, kde vede Oddělení hydrologie a životního prostředí. Vystudoval Fakultu stavební Českého vysokého učení technického v Praze obor Vodní stavby a vodní hospodářství. Ve výzkumné činnosti se zabývá zejména vlivem antropogenního působení, vegetačního krytu a geomorfologických faktorů na vodní režim v podmínkách měnícího se klimatu, hydrologickými toky v systému půda-rostlina-atmosféra nebo hydroekologickým monitoringem a jeho vyhodnocováním a využitím pro studium hydrologických procesů (usazené srážky, systém včasného varování před bleskovými povodněmi…).

Zpět na hlavní stranu

Na Mars!

Jak bude vypadat cesta na Mars a jaké jsou evropské vesmírné cíle pro 21 století ? Jiří Grygar, Michal Švanda a Pavel Toufar. Moderuje Václav Moravec.   Jak bude vypadat cesta na Mars a jaké jsou evropské vesmírné cíle pro 21 století? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Na Mars! na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí.  Snaha o osidlování vesmíru, expedice Mars One, první mise s lidskou posádkou, která má v blízké budoucnosti kolonizovat rudou planetu, budí rozdílné názory odborníků i veřejnosti. Účast na velké rentgenové misi Athena, na misi k ledovým měsícům Jupitera (JUICE), evropské vesmírné mise ke Slunci (Solar Orbiter), na vývoji špičkových optomechanických systémů pro družice či družicový výzkum nadoblačných výbojů, to jsou další témata, která přibližují kosmický výzkum společnosti.

Termín panelové diskuze:

9. června 2017 od 13:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

RNDr. Jiří Grygar

Vystudoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se v Oddělení astročásticové fyziky věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR, členem České astronomické společnosti nebo mj. členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos. Věnuje se rozsáhlé publikační a popularizační činnosti v oblasti astronomie a fyziky.

Mgr. Michal Švanda

V Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově se jako vědecký pracovník zabývá sluneční fyzikou, hlavně pak dynamickým děním ve sluneční atmosféře, podpovrchových vrstvách a helioseismologií a aktivitou jiných hvězd. Je autorem populárních knih Slunce, Slunce dalekohledem, spoluautorem knihy Planety (spolu se Zdeňkem Pokorným). Astronomií se zabývá od svých deseti let. Vystudoval astronomii a astrofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kromě astronomie se zajímá o letadla, zejména ta s více než jedním motorem a řadou okýnek na každé straně.

Ph. D., Pavel Toufar

pisovatel, novinář, propagátor kosmonautiky a jeden z nejuznávanějších odborníků na kosmický výzkum a především jeho historii. Sám byl přímým účastníkem některých experimentů spojených s pilotovanými kosmickými lety a kosmickým výzkumem (př. celosvětově první multidisciplinární experiment Štola, byl nominován do širšího výběru mezinárodního experimentu SFINCSS-99, aj.). Od roku 2008 se aktivně podílel na podpoře české vědecké účasti v mezinárodním experimentu Mars 500 (ESA a IMBP RAN). Vystudoval Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Poté pracoval jako scenárista, redaktor, šéfredaktor týdeníku Signál, komentátor… Patří mezi nejvyhledávanější a nejúspěšnější současné české autory literatury faktu.

Zpět na hlavní stranu

Energie budoucnosti

Rezervuj poslední volná místa

Jakému zdroji energie patří budoucnost a kam se energie ubírá? Dana Drábová, Martin Mikeska a Vladimír Wagner. Moderuje Václav Moravec. Jakému zdroji energie patří budoucnost a kam se energie ubírá? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Energie budoucnosti na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí. Zajištění dlouhodobé energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky, výzkum obnovitelných zdrojů, jaderná energie, výzkum v oblasti pokročilých štěpných reaktorů IV. generace, tak i v oblasti řízené termonukleární fúze, využití jaderné fúze a snižování ekologické zátěže jsou aktuálními společenskými výzvami pro výzkum v oboru účinné přeměny různých zdrojů energie a v oboru skladování a inteligentního přenosu energie.

Termín panelové diskuze:

8. června 2017 od 13:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

Ing. Dana Drábová

Ing. Dana Drábová, Ph.D., vystudovala České vysoké učení technické v Praze, obor dozimetrie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské, kde v roce 2000 získala doktorát z jaderné fyziky. Od roku 1985 působila jako výzkumný pracovník v Centru hygieny záření při Státním zdravotním ústavu. V letech 1995 až 1996 vedla Krizový útvar Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, od roku 1996 řídila Státní ústav radiační ochrany. Od roku 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V letech 2006 až 2009 předsedala Západoevropské asociaci jaderných dozorných orgánů.

Martin Mikeska

Energetický expert Martin Mikeska působil 11 let v národní kanceláři Hnutí DUHA, kde vedl šestičlenný tým zabývající se prosazováním čisté energetiky a moderní ekonomiky. Aktuálně pracuje jako konzultant pro Komoru obnovitelných zdrojů energie, českou asociaci výrobců a provozovatelů obnovitelných zdrojů energie, kde vede sekci Média a komunikace. Má zálibu v pěstování sukulentů, moderní meziválečné architektuře a kultuře Středomoří.

RNDr. Vladimír Wagner, CSc.

RNDr. Vladimír Wagner, CSc., vystudoval jadernou fyziku na MFF Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy. Nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie, od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zabývá se zejména studiem horké a husté jaderné hmoty, výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy. Je autorem mnoha publikací pro odbornou i laickou veřejnost.

RNDr. Radomír Pánek, Ph.D.

Vystudoval obor Teoretická fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Již od svých studií působil na oddělení Tokamak v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, kde se zabýval výzkumem termonukleární fúze jako zdroje energie, především fyzikou tzv. vysokoteplotního plazmatu. Od roku 2008 vede oddělení Tokamak a v roce 2015 byl jmenován ředitelem Ústavu fyziky plazmatu AVČR. Je členem řady vědeckých rad a odborných komisí, přednáší na univerzitách a koordinuje program Strategie AV21 Systémy pro jadernou energetiku.

Zpět na hlavní stranu

Strach z islamizace

Migrace do střední a východní Evropy příčiny, hrozby a její možná řešení. Ondřej Beránek, Václav Cílek a Bronislav Ostřanský. Moderuje Václav Moravec.   Je opodstatněný strach z islamizace? Migrace do střední a východní Evropy – jaké jsou její příčiny, hrozby a její možná řešení? Na tyto otázky budeme hledat odpovědi s předními odborníky v panelové diskusi Strach z islamizace na Veletrhu vědy 2017. Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21, jehož cílem je špičkový výzkum ve veřejném zájmu, pomáhá řešit problémy současné společnosti a čelit výzvám, před nimiž naše společnost stojí. Proměny a studium problematiky (středo)evropského státu, porozumění složitým vztahům a konfliktům, které stát nastoluje – jak v současnosti, tak v průběhu dějin, napětí mezi evropským státem a jednotlivcem, analýza konfliktů mezi státem a kulturou jeho společnosti a komparace evropského státu s jeho mimoevropskými modely. Společenské diskuse o pozitivních i negativních stránkách státu a o otázkách společenské morálky a etiky, nebo také analýza a diskuse nových výzev, před kterými stojí společnost tváří v tvář současným změnám na poli mezinárodní migrace.

Termín panelové diskuze:

10. června 2017 od 13:00

Moderuje:

PhDr. Václav Moravec, Ph.D. et Ph.D

Mgr. Ondřej Beránek

Arabista a islamolog. Vystudoval obory arabistika a dějiny a kultura islámských zemí na Univerzitě Karlově v Praze. Působí jako ředitel Orientálního ústavu AV ČR, překladatel a pedagog. Věnuje se publikační činnosti (např. Islámský stát: Blízký východ na konci časů, vydala Academia v roce 2016, Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik, vydala Academia v roce 2016). Mezi hlavní oblasti jeho zájmu patří moderní a soudobé dějiny Blízkého východu, politický islám, dějiny Saúdské Arábie, Arabská povstání 2011 a jejich vliv na podobu Blízkého východu nebo soudobá salafitská ideologie.

RNDr. Václav Cílek, CSc.

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor geologie. Působí jako vědecký pracovník v Geologickém ústavu AV ČR, geolog, klimatolog, pedagog, filozof a popularizátor vědy. Věnuje se překladu taoistických a zenových textů a rozsáhlé publikační činnosti. Zabývá se zejména změnami klimatu, vývojem české krajiny, interakcemi mezi přírodou a civilizací. Jeho knihy Makom: Kniha míst a Krajiny vnitřní a vnější byly v roce 2004 oceněny Cenou Toma Stopparda – cena za literární eseje.

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D.

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vystudoval obory arabistika a dějiny a kultura islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nyní působí jako výzkumný pracovník v Orientálním ústavu AV ČR v Oddělení Blízkého východu, soustředí se především na islám, a zejména pak jeho dimenzi mystické (súfismus), středověkému myšlení islámských zemí a jejich lidové religiozitě. Věnuje se publikační činnosti (např. Islámský stát: Blízký východ na konci časů, vydala Academia v roce 2016, Stíny minaretů: Islám a muslimové jako předmět českých veřejných polemik, vydala Academia v roce 2016).

Zpět na hlavní stranu

Proč se někdy rodí kluci a jindy zase holčičky?

Odpověď na tuto zásadní otázku zná česká bioložka a vítězka jubilejního desátého ročníku projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě Martina Johnson Pokorná. Proč se někdy rodí kluci a jindy zase holčičky? Že se odpověď na tak zásadní otázku dá najít u největších ještěrů planety, napadne jen málokterého laika. Česká bioložka a vítězka jubilejního desátého ročníku projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., nám však s projektem: „Sexuální nebo asexuální draci? Molekulární pohled na způsob určení pohlaví u varana komodského“ v praxi přiblíží, kdy se rodí holčička a kdy chlapeček. Popovídá nám zároveň o tom, jak se ke kariéře vědce dostala a prostor bude i na zajímavou diskuzi.

Termín přednášky:

9. června 2017 od 16:00

RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D.

RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působí na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v oddělení Laboratoř genetiky ryb a na Katedře ekologie PřF UK. Je laureátkou L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2016. Se svou odbornou prací „Sexuální nebo asexuální draci? Molekulární pohled na způsob určení pohlaví u varana komodského,“ získala finanční ohodnocení 250 000 Kč.

Zpět na hlavní stranu

Mobilní planetárium I – unikátní promítání v 360° úhlu

Vydejte se s námi na cestu ke hvězdám a k vědě! Mobilní planetárium umožňuje unikátní pohled v 360° úhlu, díky němuž přináší zábavně-vzdělávací představení s 3D efektem. Program je určen malým i velkým divákům, školám i široké veřejnosti. Na Veletrhu vědy na vás čekají dvě kupole, rezervujte si svá místa včas! Promítání je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma.

Kam se ztrácí tma, problematika světelného znečištění
Světelné znečištění nás ovlivňuje více, než si myslíme. Pozorování hvězd je až druhotným problémem tohoto tématu. Narušení životního prostředí fauny a flóry, efekt na tvorbu melatoninu v lidském těle, nesmyslné plýtvání nerostných surovin apod. jsou problémy většími.
Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko
Jeden z největších úspěchů dosavadního kosmického programu. Přistáli jsme na kometě obíhající Slunce ve vzdálenosti až půl miliardy kilometrů od Země. Kde se vzala na Zemi voda? Jak vznikla naše Sluneční soustava? Sonda Philae a družice Rosetta nám prozradí více.
Exoplanety, planety, které obíhají kolem jiných hvězd
Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která trápí lidstvo od nepaměti. Pomocí unikátního softwaru Vám představíme až 3500 planet mimo naši Sluneční soustavu a vysvětlíme podmínky pro vznik života na nich. Jistě bude dost prostorů na dotazy!
Změna noční oblohy v průběhu roku a podmínky k pozorování
O jaké krásy vesmíru se ochuzujeme? Co určuje, jaké jsme znamení a jak se orientovat podle hvězd v daném ročním období? Jak vypadají nám známá souhvězdí z jiných dálav vesmíru? Geocentrismus v našich očích.

 

Mobilní planetárium

Mobilní planetárium je digitální sférické kino umožňující filmový pohled v 360° úhlu, díky němuž přinášíme divákům velmi efektní audiovizuální představení, která jsou určena malým i velkým divákům, školám i široké veřejnosti. Jedná se nejen o výukové a dokumentární filmy, ale také o čistě zábavní atraktivní show s 3D efektem.
Představte si, že máme k dispozici projekční techniku, která má schopnost projekce na půlkulovou plochu, a diváci přitom sledují promítaný obraz vleže nad sebou a také po všech stranách nafukovací kupole. Tato přenosná planetární kupole nám slouží jako promítací plátno nejen pro projekci „umělé oblohy“, ale můžeme divákům během krátké chvíle demonstrovat také podmořský svět, lety do vesmíru či robotická vozítka na povrchu planety Mars. Vcítíte se s námi do kůže kosmonauta a můžete si představovat, jaké to je být ve stavu bez tíže, nebo jak z perspektivy člověka procházejícího se po Měsíci vypadá v dáli planeta Země.

Zpět na hlavní stranu

Mobilní planetárium II – unikátní promítání v 360° úhlu

Vydejte se s námi na cestu ke hvězdám a k vědě! Mobilní planetárium umožňuje unikátní pohled v 360° úhlu, díky němuž přináší zábavně-vzdělávací představení s 3D efektem. Program je určen malým i velkým divákům, školám i široké veřejnosti. Na Veletrhu vědy na vás čekají dvě kupole, rezervujte si svá místa včas! Promítání je pro návštěvníky Veletrhu vědy zdarma.

Se zvířátky o vesmíru
Čtyři kamarádi se společně vydají na raketovou základnu, kde potkají myšáka, který jim vysvětlí, jak to v tom vesmíru a na základně chodí. Pohádkové vyprávění české produkce pro ty nejmenší. Vhodné pro děti do 8 let. Ale i dospělí se u rapujícího zajíce pobaví.
Původ života
V dynamickém filmu se spoustou 3D efektů se dozvíte, jak vznikl vesmír, planety a život na nich. Osvětlíme si evoluční zákony, vymření dinosaurů a dominanci lidského myšlení při touze po poznání. Vhodné pro všechny věkové kategorie od 10 let.
Neuvěřitelný vesmír
Výtvor Brněnské hvězdárny a planetária, který Vás skvělými animacemi první vystraší nástrahami vesmíru, ale vzápětí Vám jej ukáže v celé jeho kráse. Planetární mlhoviny, magnetické pole Země nebo Temná hmota. Pro všechny od 10 let.
Dvě sklíčka aneb Historie hvězdářství
Blikají hvězdy nebo se nám to jenom ve skutečnosti zdá? Rozpíná se vesmír? A jak to poznáme? Historií objevů Vás provedou dva zvídaví studenti, kteří záhy zjistí, že začínají rozumět optice a základním astrofyzikálním pojmům. Krásný film vhodný od 6. třídy základní školy.

 

Mobilní planetárium

Mobilní planetárium je digitální sférické kino umožňující filmový pohled v 360° úhlu, díky němuž přinášíme divákům velmi efektní audiovizuální představení, která jsou určena malým i velkým divákům, školám i široké veřejnosti. Jedná se nejen o výukové a dokumentární filmy, ale také o čistě zábavní atraktivní show s 3D efektem.
Představte si, že máme k dispozici projekční techniku, která má schopnost projekce na půlkulovou plochu, a diváci přitom sledují promítaný obraz vleže nad sebou a také po všech stranách nafukovací kupole. Tato přenosná planetární kupole nám slouží jako promítací plátno nejen pro projekci „umělé oblohy“, ale můžeme divákům během krátké chvíle demonstrovat také podmořský svět, lety do vesmíru či robotická vozítka na povrchu planety Mars. Vcítíte se s námi do kůže kosmonauta a můžete si představovat, jaké to je být ve stavu bez tíže, nebo jak z perspektivy člověka procházejícího se po Měsíci vypadá v dáli planeta Země.

Zpět na hlavní stranu

Zemětřesné roje – z dokumentárního cyklu Tiché hrozby

Film nahlíží do tajemství procesů odehrávajících se pod zemí v krajině západních Čech. Co víme o tzv. zemětřesných rojích? Mohou být tyto malé otřesy hrozbou například pro vodní nádrže či lázeňské prameny, které se na tomto území nacházejí? Západní Čechy jsou díky výskytu zemětřesných rojů pro české vědce unikátní přírodní laboratoří. Uvidíte, jak se monitorují a zkoumají zemětřesné roje, i co vše se při nich odehrává.

Trailer: Zemětřesné roje
Stopáž: 26 minut

Začátek filmu:

8. června 2017 od 14:45

Zpět na hlavní stranu

Top